Ach ne! Kde je JavaScript?
Váš webový prohlížeč nemá povolen JavaScript nebo nepodporuje JavaScript. Pro správné zobrazení tohoto webu nebo pro upgrade na webový prohlížeč, který podporuje JavaScript, povolte JavaScript ve webovém prohlížeči.

Vojna, škola a dobré vzpomínky

KvidoKvido Přidáno před 4 letyvzpomínky
Vojna, škola a dobré vzpomínkyMohu prohlásit, že moje základní vojenská služba v letech 1962 až 1964 byla sice tvrdá a o držku, ale mám na ni většinou dobré vzpomínky. On mně totiž velitel roty v Řeporyjích - Slavičíně povolil docházet na studium na Střední Osvětové-knihovnické škole v Praze.
Prostě, plukovník Miškolci, jinak přisný velitel elektronické protivzdušného paspoltu za obcí Slavičín, byl skvělý člověk s pochopením pro užitečnost, niíkoli sveřepý fanda do vojenských příkazů.
Tak se mně podařilo docházet dvakrát týdně do večerního studia na Osvětovce v Praze na Maltézském náměstí, nedaleko Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. V tamní škole jsem tam "poskočil" o celé dva ročníky čtyřletého studia.
Jinak vojna ve Slavičíně byla jako řemen. Naše jednotka byla pod vedením kapitána Soukupa. O něm bylo známo, že jinak bodrý a slušný velitel, byl jako ďábel, když to neměl s manželkou v pořádku. Snad tomu rozumíte, ženáči?!
Jinak vojnu žral až do detailů rotmistr (jeho jméno mně vypadlo), který byl přísný při budíčku a věsmes při všech pořadových cvičeních, kdy jsme se učili pochodovat a ovládat zbraň.
Naše rota byla rozdělená na samostatná družstva, kterým veleli naši mazáci. Byli to o rok, dva starší vojáci, kteří nastoupili na vojenskou základní službu dříve. Z nich si vzpomínám na desátníka Samkaz Ostravy - Hrabůvky. Jako velitel družstva by důsledný, nic nám neodpoštěl, ale byl i kamarádský.
Jak se říká pravého kamaráda jsem měl na vojně vojína Neuwirtha. Téměř dvoumetrový borec z Ostravy se dokázal pořádně rozčílit, když blbost velitelů hory nadnášela...
Po našem veliteli družstva Samkovi jsem, po absolvování poddůstojnické škole, po něm převzál já. Ale jaksi jsem byl prý velkým dobrákem, takže jsme nikdy nezískali při cvičení ani zásahu žádné ocenění. A ten zásah, divte se, mj. jsme hlídali v Praze, lépe řečeno, špehovali automobily cizích státních občanů. Zvláště v zimě a marazu to byl fakt zápřeh! Tolik tedy vzpomínka na vojenská léta.
Foto titl.: flozde.idnes.cz
Kvido 16-06-2020 14:59 1,423

0 komentářů

Napsat komentář

G
  • Žádné komentáře nebyly zveřejněny.