Co se to děje v Praze; Koněv

Přepisovatelé československých dějin a ničitelé pomníku maršala Koněva v Praze, zavčas se probuďte. Co se to nyní děje na Praze 6 nedává logiku. Vypadá to, že někdo chce postavit zeď mezi Ruskem a Českou republikou. Jsou to ti hlasatelé jediné jejich pravdy? Jediné jejich demokracie?
Přepisovatelé československých dějin a ničitelé pomníku maršala Koněva v Praze, zavčas se probuďte. Co se to nyní děje na Praze 6 nedává logiku. Vypadá to, že někdo chce postavit zeď mezi Ruskem a Českou republikou. Jsou to ti hlasatelé jediné jejich pravdy? Jediné jejich demokracie?
Vyňatky z projevu na slavnostním shromáždění u pomníku maršála Koněva 7. 5. 2019 v Praze:27. ledna 1945 osvobodila Koněvem vedená vojska i koncentrační tábor Osvětim – aby se poté účastnila závěrečného útoku na Berlín (útočila jako první a tvořila jižní křídlo sovětského úderného uskupení). Se svým zachráncem a osudovým kolegou maršálem G. K. Žukovem dne 8. května 1945 Koněv přijal německou bezpodmínečnou kapitulaci. Jeho vojska poté vyrazila na pomoc Pražskému povstání, V rámci tzv. Pražské operace Koněvův 1. ukrajinský front osvobodil severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostal v květnu 1945 do Prahy. Při bojích přímo v Praze a v jejím nejbližším okolí s německými jednotkami, především s Waffen-SS, včetně tankové divize SS „Das Reich“, které pokračovaly v odporu a v masakrech civilistů, padlo 692 sovětských (Koněvových) vojáků.V létě 1968 I. S. Koněv osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Podle textu dopisu adresovanému starostovi městské části Ondřeji Kolářovi (TOP 09) však ruské archivní materiály účast Koněva na operaci Dunaj a na událostech roku 1968 v Československu vylučují. Navíc v tédobě byl již maršál Koněv v důchodu a nebyl v armádě SSSR aktivní! Pozn. autora: Tedy argumentace radních z Prahy 6 jsou liché a zavádějící a mají pošpinit jméno maršála Koněva.
Otázky a rozpaky ovšem vyvolává to, že na podzim 1956 vedl maršál Koněv brutální potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou (Koněvova vnučka Jelena toto povstání označila za „pokus nedoražených fašistů obrátit čas nazpět“. Toto potlačení rebelů v Maďarsku stálo život přes dva a půl tisíce obětí. Také měl potlačit obrodné choutky Władysłava Gomułky v PLR, z této mise ho ale nakonec Chruščov odvolal.
Avšak: