Havel a české zapomínání

05.10.2016 - Dnešní výročí prezidenta Václava Havla (nedožité osmdesátiny) jsou opět typicky české. Zapomínání na histotii našeho strátu, plivání na to, čeho tento stát dosáhl. Prostě - výročí každé osobnosti je na to, aby se objektivně hodnotilo a nikoli vybíraly jen negace a pomluvy.
Dnešní výročí prezidenta Václava Havla (nedožité osmdesátiny) jsou opět typicky české. Zapomínání na histotii našeho strátu, plivání na to, čeho tento státz dosáhl. Prostě - výročí každé osobnosti je na to, aby se objektivně hodnotilo a nikoli vybíraly jen negace a pomluvy.

Exprezident Václav Havel, i když nebyl svatý, a jako každý člověk chyboval, náš stát Čechů, Moraváků a Slezanů po světě vyznamně proslavil. Vyznačoval se nebývalou pokorou a bojem za lidská práva, jako nikdo jiný před ním ani po něm v této zemi! Zapomínat na tyto přednosti je totální slepotou. Nebo závistí?

Zarazila mě proto sprostá aktivita strany Národní demokracie, která vybízí ke sbírce na "zvon", rozuměj záchodový, pro Václava Havla. Typický české čecháčství a malost.



Rovněž, myslím, zbytečný je podiv některých nad tím, že z pražské piazzetty mezi budovami Národního divadla, dnes promění pojmenováním na malé náměstí našeho polistopadového prvního prezidenta Václava Havla.

Ano, s odchodem Václava Havla z tohoto světa, jakoby vymizelo připomínání, čeho jsme vůbec dosáhli v lidských právech a dalších činnostech... Pravda, jako Havel jsme mnozí byli naivní, doba ukázala, jak a v čem. Ale kvůli toho zatracovat histotii a úctu k hodnotám?