BRXIT v médiích připomíná šmejdy. Čteme sliby či strašení úpadkem ekonomiky. Čteme naději, co by se stalo, kdyby Britové zůstali v EU. A jako u šmejdů se nedovíme to podstatné, tak nečteme o náladách voličů, o každodenních problémech Britů. A o rezignaci britského premiéra Camerona jako první píší takzvané proruské servery. Velké zpravodajské domy až po nich...

Ať píší ostatní média cokoliv, v Británii zvítězila demokracie a to bez ohledu na výsledek referenda. Zprávám se dá věřit maximálně na 30%, jelikož v posledních týdnech nepřinesla názory obyčejných Britů.

Mám podezření, že informace byly filtrovány, jelikož vycházely jen názory odpůrců odchodu z EU. Nevíme nic o náladách jednotlivých komunit pestré multikulturní společnosti, např. co si myslí druhá generace z bývalých kolonií. Zda se bojí nové vlny imigrantů nebo příchozích z východní Evropy. Nic, jen mlčení.

Zůstávají jen otázky, co bude dál. Já tvrdím, že se toho až tak moc dít nebude. Evropská ekonomika je propojená, koncerny podnikají ve všech zemích. Pád libry může být navíc ekonomicky prospěšný, neboť zlevní export a tak podpoří růst britské ekonomiky. Co bude dál, ukáže čas. Zbývá doufat, že BREXIT není součástí III. světové války, která se vede v době existence jaderných zbraní jinak, než ty předchozí.