Nesoudní rektoři, těžkooděnci na názory
Rušný byl náš 28. říjen 2015 - státní svátek ke dni vzniku samostatného Československého státu. Byl jsem mezi klávesnicí a židlí, jelikož náš server ještě neběží, jak má. Takže jsem mohl sledovat události v Česku jen na monitoru počítače.
Překvapil mě náš pan prezident Miloš Zeman, že mu vůbec stálo zato zmínit se o rebelujících rektorech. Po pietním aktu na Vítkově totiž řekl, rektoři, kteří na protest nejdou na Hrad sledovat udílení vyznamenání, vlastně děkuje. Uvolnili prý místo pro další příbuzné vyznamenaných. Myslím, že solidarita rektorů se dvěma z nich, kteří odmítli prezidentovi v minulém období vstup na akademickou půdu, je velká nehoráznost. Je to skandální nekorektnost a ignoranství, bojkotovat prezidenta republiky. V jiných zemích Evropy by jihž dávno své funkce nevykonávalihh Bránit prezidentovi v čemkoli je nedemokratické. Na odmítnutí rektorů má plné právo. Ostatně, kdo je váženější v tomto státě? Prezident, či rektor? Nehledě k tomu, že je s podivem jak bezduché lidi máme v akademické sféře.
Ve sváteční den jsme byli rovněž svědky, jak těžkooděnci oddělovali v Praze a také v Liberci, dva názorové proudy tákající se uprchlíků. Z televizních záběrů bylo zřejmé, jak policejní těžkooděnci v Praze rozdělili skupinu odpůrců islámu a EU a skupinu příznivců migrantů. Nevím o žadných šarvátkách, vše proběhlo celkem v souladu s podobným druhem demonstrací. Avšak názorové skupiny své projevy verbálně vyostřovaly. Pravda je na obou stranách. Vlna uprchlíků je totiž nad očekávání značně velká. Na druhé straně nelze tyto lidi odmítat a izolovat se jako stát. Nejen EU, ale i samostatné státy musí přijat adekvátní opatření. Přijímat uprchlíky, kteří pomoc skutečně potřebují a vracet zpět ty, kteří současnou situaci využívají k tzv. lepšímu životu, nebo kšeftaření, jako třeba převáděči.
No Comments have been Posted.